Íránský parlament žádá vládu, aby podpořila obohacování uranu

Íránský parlament v úterý schválil návrh zákona, který by mohl pozastavit inspekce jaderných zařízení v Íránu odborníky vyslanými OSN.

Parlament také žádá vládu, aby podpořila program obohacování uranu, pokud evropští signatáři jaderné dohody podepsané v roce 2015 nezmírní sankce týkající se íránského ropného a bankovního sektoru. Informovala o tom agentura AP.

Rozhodně slovo ajatolláha

Hlasování o schválení návrhu zákona, které bude vyžadovat i souhlas rady strážců, nejvyššího orgánu na dohled na dodržováním ústavy, je podle agentury AP projevem vzdoru po nedávném atentátu na významného íránského jaderného vědce.

Předseda parlamentu Mohammad Bághr Ghalibaf podle státní televize uvedl, že zákonodárci „doufají, že sankce budou díky tomuto jejich rozhodnutí zrušeno“.

Agentura AP však uvedla, že mluvčí vlády Alí rabi připomněl, že problematika íránského jaderného programu je v kompetenci Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle mluvčího by do této oblasti zahraniční politiky neměl svévolně vstupovat další aktér.

AP současně připomněla, že poslední slovo ve všech záležitostech týkajících se jaderné politiky má nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Íránský telerozhlas IRIB informoval, že za zákon hlasovalo 248 z 290 poslanců íránského parlamentu. Během hlasování v jednacím sále zaznívaly výkřiky „Smrt Americe!“ či „Smrt Izraeli“.

Oživení zákona po atentátu

Poprvé byl tento návrh zákona neúspěšně předložen v parlamentu v srpnu, aktuálním se opět stal po nedávném atentátu na íránského vědce Mohsena Fachrizádeha-Mahábádího, který v Íránu vedl program označovaný Izraelem a Západem za „vojenskou operaci zaměřenou na proveditelnost výroby jaderných zbraní“.

Přijatý návrh zákona poskytne evropským zemím jeden měsíc na to, aby zmírnili sankce vůči ropnému a plynárenskému sektoru Íránu, které jsou pro ekonomiku této země klíčové.

Měsíční lhůta platí i pro obnovení přístupu Íránu k mezinárodnímu bankovnímu systému.

Podle návrhu zákona by měl Írán pokračovat v obohacování uranu na 20 procent, což je pod hranicí potřebnou pro jaderné zbraně, ale nad limitem pro jeho civilní použití.

Írán by také uvedl do provozu nové centrifugy v jaderných zařízeních v Natanzu a v podzemním závodě Ford.

Ze zabití Fachrizádeho obvinil Írán svého úhlavního nepřítele – Izrael. Izraelští představitelé odmítli vraždu komentovat. K atentátu se dosud nikdo nepřihlásil.

Někteří íránští zákonodárci tvrdí, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která v posledních letech podle dohody z roku 2015 pravidelně kontroluje íránská jaderná zařízení, mohla být zdrojem zpravodajských informací pro vrahy Fachrízádeho.

Izrael trvá na tom, že Írán si nadále udržuje ambici v oblasti vývoje jaderných zbraní, přičemž Tel Aviv poukazuje i na teheránský program balistických raket a výzkum dalších technologií. Irán dlouhou dobu tvrdí, že jeho jaderný program slouží pro mírové účely.

Írán čelí tvrdým sankcím uvaleným Spojenými státy poté, co prezident USA Donald Trump v roce 2018 jednostranně odstoupil od jaderné dohody, což vyvolalo eskalaci napětí mezi oběma zeměmi.